O Pivovaru Kytín

Historie a naše poslání

První písemné zmínky o Kytíně pochází z roku 1321. Už tyto spisy dokonce zmiňují kostelík Panny Marie, který v té době zdobil naše údolíčko. Podle tradovaných pověstí jméno Kytín vzniklo od slova „kytí“ – květina, nebo podle slova „kutati“, protože se v okolí nacházely stříbrné a zlaté doly. I přes to, že se tyto dvě pověsti mohou blížit pravdě, my dnes víme, jak to s tím kytínským názvem bylo doopravdy.

Jedno z mnoha malebných návrší poblíž Kytína, ze kterého je za pěkného počasí vidět až na Prahu, se dodnes, jistě ne náhodou, jmenuje Na Babinské. Je to jistě proto, že známý lotr Babinský se svou početnou družinou olupoval kupce a obchodníky cestující na stezkách a na lup vyrážel právě z tohoto návrší obklopeného lesy. Nevybral si však toto místo náhodou! Kousek od Kytína se totiž táhla od Prahy přes Dobříš směrem na jih zlatá stezka, což byl zlatý důl pro každého loupežníka.

No a znáte to. Kde jsou pocestní, kupci i lapkové, kteří mají všichni spoustu zlaťáků, je samozřejmě potřeba dobrého pití. A protože se v těchto místech nacházely studánky se skvělou vodou, širokosáhlé pastviny pro koně a hluboké hvozdy s dřevem vhodným ke stavbě, vznikla tu brzy osada, které se říkalo Pitín. Jenže snad vinou nepozorného úředníka, který strávil celou noc v Pitínské hospodě, se jednoho dne objevil v zemských deskách zkomolený název „Kytín“. Ten byl potom několikrát opsán, a proto dnes znáte naši vesnici pod tímto pozměněným, avšak přece jen o něco poetičtějším názvem. Tato změna názvu samozřejmě neznamenala, že by kytínští přestali pít! Ba naopak, jelikož si četné generace obyvatel Kytína vždy rádi nalejí ze džbánku něčeho dobrého, ať už vody nebo piva, začala se z generace na generaci dědit samotná žízeň.

Posledním významným mezníkem v tomto příběhu je jaro roku 1879. 4. dubna tohoto roku, se ve vsi Zahořany, kousek od Kytína, narodil Josef Pomahač. Josef, který měl pracovitost ve svém vlastním jméně, se později přiženil do Kytína a jako zedník a podílel se na výstavbě rozličných stavení. Bylo tomu tak až do února 1915, kdy narukoval ke 102. zeměbraneckému pluku do Benešova a odtud byl pak odeslán na východní frontu Velké války. Z Velké války se Josef Pomahač nikdy nevrátil. Zemřel v tehdejší Haliči v polní nemocnici v Jaroslawi. Naštěstí pro nás po sobě zanechal v Kytíně potomky a rod Pomahačů se zde usídlil natrvalo.

V první dochované mapě, do které mniši zakreslovali kytínská stavení, rybníky, louky, pole, lesy a cesty, neopomněli v místě dnešního pivovaru zakreslit tehdejší hospodářské budovy a my jim za to dnes děkujeme. Na o něco aktuálnější mapce jsme pro vás vyznačili trasu zlaté stezky s vyznačeným vrchem Na Babinské a najdete na ní samozřejmě kytínský kostel i pivovar.